Centrum zdrojů
Zdroje k psychosociálním rizikům
Zákon, judikatura, statistiky, průzkumy a metodiky na jednom místě. U každého zdroje píšeme, k čemu se hodí. Plus slovníček pojmů.
Právo a povinnosti
Zákoník práce, výklady a judikatura k šikaně, daňové podmínky.
Psychosociální rizika
Definice, typické zdroje rizik a jejich ukotvení v českém právu včetně kategorizace prací.
Zákoník práce, § 101 a 102: povinnosti zaměstnavatele v BOZP
Plné znění povinnosti vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření.
Psychosociální rizika v práci: co jsou, proč teď pálí a jak je opřít o právo a praxi
Výklad, proč obecná povinnost prevence zahrnuje i duševní zdraví.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Objektivní odpovědnost zaměstnavatele za újmu včetně šikany, PTSD jako pracovní úraz.
Šikana na pracovišti a její důsledky pro zaměstnavatele
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o dlouhodobé šikaně a odpovědnosti mimo pojištění.
Být, či nebýt stále k zastižení: právo zaměstnanců odpojit se od práce
Právo na odpojení v Česku výslovně upravené není.
Kampaň SLIC 2012 k psychosociálním rizikům
Evropská kontrolní kampaň inspektorů práce a hygieniků ve zdravotnictví, sociálních službách a pohostinství.
Zaměstnanecké benefity 2026
Limit pro osvobození zdravotních benefitů v roce 2026: 48 967 Kč.
Daň z příjmů 2027: novinky v oblasti zaměstnaneckých benefitů
Limit pro rok 2027: 51 663 Kč.
Statistiky
Neschopenky, invalidita a vývoj podle odvětví z dat ČSSZ a ČSÚ.
Přibývá lidí v pracovní neschopnosti kvůli psychice
Vývoj neschopenek z psychických důvodů 2015 až 2024.
Pracovní neschopnost: statistiky
Data ČSSZ za rok 2025: 62 786 ukončených případů z psychických důvodů.
Čechy drtí deprese a vyhoření
Průměrná délka neschopenky u duševních onemocnění: necelé tři měsíce.
Počet dnů na neschopenkách zůstává stabilní
Průměrná délka neschopenky v roce 2025 (31,2 dne) a vývoj podle odvětví.
78 milionů dnů pracovní neschopnosti za rok
Odvětví s nejvyšší nemocností a nárůst ve vzdělávání a zdravotnictví.
Invalidní důchod kvůli duševnímu onemocnění pobírá už přes 113 tisíc lidí
113 281 invalidních důchodů z důvodu duševních poruch ke konci roku 2025.
Průzkumy
Každý průzkum má jinou metodiku, proto u čísel vždy uvádíme konkrétní zdroj.
Průzkum: tři čtvrtiny Čechů a Češek se cítí z práce vyčerpaných
STEM, červen 2026, 1 352 respondentů.
Průzkum: tři čtvrtiny Čechů jejich práce stresuje
Další výstupy průzkumu STEM včetně dopadu práce na soukromí.
Čeští zaměstnanci pod tlakem (Mavie Stress Study 2026)
61 % často ve stresu, jen 9 % vyhledá odbornou pomoc.
Stres v práci zažívají dvě třetiny zaměstnanců
1. čtvrtletí 2026. Systematická podpora duševního zdraví ve firmách stále chybí.
Konzultace k Quality Jobs Act, C(2025) 9944
Mimo jiné data EU-OSHA: 29 % pracovníků v EU uvedlo stres, depresi či úzkost způsobené prací.
ESENER 2024: rizika na evropských pracovištích
Evropský průzkum podniků: problémoví zákazníci, časová tíseň a další rizika.
Celoevropský průzkum odhalil nejčastější rizika na evropských pracovištích
Proč podniky rizika nehodnotí: prý je znají (83 %) a nemají vážnější problémy (80 %).
Metodiky a návody
Jak rizika hodnotit a co funguje.
Hodnocení rizik BOZP v praxi
Praktický průvodce hodnocením rizik včetně home office.
Psychosociální rizika a stres při práci
Přehled tématu česky. Psychosociální rizika jako organizační problém, ne slabost jednotlivce.
Psychosociální rizika a duševní zdraví na pracovišti v centru pozornosti EU-OSHA
Kampaň Healthy Workplaces 2026 až 2028 a typické zdroje rizik.
Odborný seminář: Psychosociální rizika a duševní zdraví
Seminář EU-OSHA, MPSV a RILSA z 30. září 2026.
Metodika pro monitorování a řízení psychosociálních rizik u zaměstnanců se zdravotním postižením
Volně dostupný postup s dotazníkem a bodovým vyhodnocením. Princip je obecně použitelný.
Ukázka dokumentace hodnocení rizik (příloha veřejné zakázky)
Jak může vypadat hodnocení rizik v praxi.
Gefährdungsbeurteilung psychischer Belastung (výzkumný projekt F2532)
Firmy, které psychosociální rizika hodnotí, mnohem častěji zavádějí i prevenci.
Slovníček
Pojmy kolem psychosociálních rizik
- Hodnocení rizik
- Povinnost zaměstnavatele podle § 101 a 102 zákoníku práce vyhledávat rizika, hodnotit je, přijímat opatření a vést dokumentaci.
- Kategorizace prací
- Zařazení prací do kategorií podle rizikových faktorů. Vyhláška č. 432/2003 Sb. v rámci psychické zátěže zná práci ve vnuceném tempu, monotónní práci a třísměnný či nepřetržitý provoz.
- Pracovní stres
- Stav, kdy nároky práce převyšují možnosti člověka je zvládnout. Nejčastější důsledek psychosociálních rizik.
- Syndrom vyhoření
- Stav vyčerpání spojený s dlouhodobou pracovní zátěží. Projevuje se únavou, odstupem od práce a pocitem neschopnosti.
- Mobbing
- Šikana mezi kolegy: opakované, dlouhodobé jednání, které člověka ponižuje nebo izoluje. V českém právu není výslovně definována.
- Bossing
- Šikana ze strany nadřízeného.
- Objektivní odpovědnost
- Odpovědnost bez ohledu na zavinění. Zaměstnavatel odpovídá za újmu zaměstnance při plnění pracovních úkolů, i když ji nezavinil a o příčině nevěděl.
- Prezentismus
- Lidé jsou v práci, ale kvůli nemoci nebo stresu podávají nižší výkon.
- Asistenční program (EAP)
- Služba, kterou zaměstnavatel poskytuje lidem: rychlý a důvěrný přístup k psychologovi, právníkovi nebo finančnímu poradci. Slouží jako preventivní i nápravné opatření.
- EU-OSHA
- Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Sbírá data o rizicích a vede kampaně Healthy Workplaces.
- ESENER
- Evropský průzkum podniků o nových a vznikajících rizicích, který provádí EU-OSHA.
- SLIC
- Výbor vrchních inspektorů práce EU. Připravuje společné kontrolní kampaně a metodiky pro inspektory.
- Právo na odpojení
- Právo nebýt mimo pracovní dobu k dispozici. V českém právu výslovně upravené není.
Ke stažení zdarma
Šablona pro hodnocení psychosociálních rizik
Kontrolní seznam k § 102 zákoníku práce, přehled zdrojů rizik a akční plán k vyplnění. Na dvou stranách A4, připravené k použití v dokumentaci rizik.