Neschopenky z psychických důvodů
V roce 2015 kvůli psychice nastoupilo do pracovní neschopnosti necelých 40 tisíc lidí, v roce 2024 skoro 60 tisíc, tedy o polovinu víc. [Hospodářské noviny] V roce 2025 to podle dat ČSSZ bylo 62 786 ukončených případů, z toho 41 226 u žen a 21 560 u mužů (rok předtím 59 895). [Pracomat]
Neschopenky z psychických důvodů
Počet případů pracovní neschopnosti za rok
Zobrazit data v tabulce
| Období | Počet případů |
|---|---|
| 2015 | necelých 40 tis. |
| 2024 | 59 895 |
| 2025 | 62 786 |
Zdroj: Hospodářské noviny (2015, 2024), ČSSZ přes Pracomat (2025)
Psychické neschopenky jsou navíc dlouhé. U duševních onemocnění trvá neschopenka v průměru necelé tři měsíce a ženy ji kvůli úzkosti, depresi či vyhoření mají mnohem častěji. [E15] Průměrná délka všech neschopenek v roce 2025 byla 31,2 dne. [Český statistický úřad]
Jak dlouho trvá neschopenka
Průměrná délka v kalendářních dnech. U duševních onemocnění zdroj uvádí „necelé tři měsíce“, sloupec je proto orientační.
Zobrazit data v tabulce
| Období | Dny |
|---|---|
| Průměr všech (2025) | 31,2 dne |
| Duševní onemocnění | necelé 3 měsíce |
Zdroj: E15 (duševní onemocnění), ČSÚ (průměr všech neschopenek 2025)
Co to znamená pro firmu
Jeden psychický případ znamená zhruba trojnásobně delší výpadek než průměrná nemoc. Spočítejte si náklady
Invalidita
Ke konci roku 2025 se kvůli duševním poruchám vyplácelo 113 281 invalidních důchodů, o 2 530 víc než v roce 2024. Duševní obtíže patří mezi nejčastější důvody invalidity. Mezi nově přiznanými důchody byly časté deprese a úzkostné poruchy. [České důchody]
Průzkumy mezi zaměstnanci
- STEM, červen 2026: třetina lidí pociťuje stres často nebo neustále. Ve skupině 18 až 29 let mluví o narušení soukromí prací skoro dvě třetiny. [iROZHLAS] [České noviny]
- Mavie Stress Study 2026: tři čtvrtiny lidí o svých potížích v práci nikomu neřeknou. [cokdekdy.cz]
- Grafton, 1. čtvrtletí 2026: systematická podpora duševního zdraví zůstává v českých firmách spíš výjimkou. [Feedit]
- EU pro srovnání: v průzkumu EU-OSHA z roku 2025 uvedlo 29 % pracovníků, že jim práce způsobila nebo zhoršila stres, depresi či úzkost. [Evropská komise]
Čísla z různých průzkumů se liší podle toho, jak se ptají. Obraz je ale konzistentní: stres je rozšířený, lidé o něm v práci mlčí a odbornou pomoc vyhledá jen malá část z nich.
Kde jsou rizika největší
Zdravotnictví, sociální služby, školství
Nejrychleji rostoucí neschopenky. Oproti roku 2019 vzrostl jejich počet ve všech odvětvích, nejvíc ve vzdělávání, o 60 %. [Český statistický úřad] [ČSÚ]
Výroba
Směnný provoz, vnucené tempo a monotonie. Nejvíc neschopenek na 100 pojištěnců měl v roce 2025 zpracovatelský průmysl. [ČSÚ]
Služby se zákazníky
V evropském průzkumu ESENER 2024 uvedlo 56 % podniků, že musí jednat s problémovými zákazníky, pacienty nebo žáky, a 43 % čelí časové tísni. [EU-OSHA]
Mladí a rodiče
Častěji uvádějí, že jim práce narušuje soukromí. [iROZHLAS]
Malé firmy
Mikropodniky a malé firmy mají podle EU-OSHA sklon tato rizika podceňovat a chybí jim preventivní opatření. [EU-OSHA]
Jak to firmy řeší
Mezi rozšířeností problému a reakcí firem je velká mezera. Podniky, které rizika pravidelně nehodnotí, to v evropském průzkumu zdůvodňují hlavně tím, že rizika prý znají (83 %) a že nemají vážnější problémy (80 %). [TZB-info]
U psychosociálních rizik je to zrádné: když tři čtvrtiny lidí nic neřeknou, vedení problémy nevidí, dokud nepřijde neschopenka nebo výpověď. Výzkum z Německa přitom ukazuje, že firmy, které psychosociální rizika hodnotí, pak mnohem častěji zavádějí i skutečná preventivní opatření. [BAuA]
