Ve zkratce
- Základ je v § 101 a 102 zákoníku práce: vyhledat, vyhodnotit, přijmout opatření, zdokumentovat.
- Zákon nepředepisuje metodu. Proto se firmy tak liší.
- Za šikanu zaměstnavatel odpovídá, i když o ní nevěděl.
- Chystaná evropská úprava může z výkladu udělat výslovný požadavek.
Co říká zákoník práce
Zaměstnavatel musí soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, hodnotit rizika, přijímat opatření k jejich odstranění nebo omezení a vést o tom dokumentaci. [zakonik.net]
Mezi všeobecnými preventivními zásadami zákon uvádí i plánování prevence s využitím organizace práce, pracovních podmínek a sociálních vztahů. [zakonik.net] Právě organizace práce a sociální vztahy jsou zdrojem psychosociálních rizik.
Odborníci se shodují, že BOZP chrání nejen fyzické, ale i psychické zdraví zaměstnanců včetně prevence stresu. [Encyklopedie BOZP] [BOZPinfo]
Kategorizace prací
Konkrétnější oporu dává vyhláška č. 432/2003 Sb. o kategorizaci prací. V rámci psychické zátěže umožňuje hodnotit:
- práci ve vnuceném tempu,
- monotónní práci,
- práci ve třísměnném a nepřetržitém provozu.
Ostatní faktory, jako přetížení, konflikty nebo šikana, zůstávají jen v obecné povinnosti. [Encyklopedie BOZP]
Zákon neříká jak
Zákon nepředepisuje, jakým způsobem má zaměstnavatel rizika hodnotit. Proto je tak velký rozdíl mezi firmami, které dělají anonymní dotazníky a akční plány, a firmami, které mají v dokumentaci jednu větu o „stresu“. [Registr smluv]
Prakticky
Věta „pracovníci mohou být vystaveni stresu“ v dokumentaci rizik není hodnocení. Hodnocení znamená vědět, kde a proč riziko vzniká a co s ním firma dělá. Jak na to
Kontroly
Inspekce práce se psychosociálním rizikům věnuje spíš kampaňovitě. Velká evropská kampaň proběhla v roce 2012. Inspektoři práce spolu s hygieniky tehdy kontrolovali ve zdravotnictví, sociálních službách a pohostinství, jak zaměstnavatelé hodnotí psychosociální stres a jakou prevenci zavádějí. [Státní zdravotní ústav]
Metodika SLIC pro inspektory se ptá:
- zda firma psychosociální rizika vyhodnotila,
- která rizika zvažovala,
- jak to udělala,
- jaká opatření pak přijala.
Šikana a odpovědnost za újmu
Tady je právní riziko pro firmy nejhmatatelnější. Šikana není v českém právu výslovně definována, zaměstnavatel za ni přesto objektivně odpovídá. [Právní prostor] Podrobně o šikaně a odpovědnosti
Home office
Práce na dálku je od novely v roce 2023 upravena v zákoníku práce (písemná dohoda, náhrada nákladů). Zaměstnavatel podle výkladu odborníků odpovídá za BOZP i na home office. Psychosociální stránka, tedy izolace nebo neustálá dostupnost, ale výslovně řešená není. Právo na odpojení české právo neupravuje. [SafetyFrog] [Advokátní kancelář HSP] Více o home office
Práva a povinnosti zaměstnanců
BOZP není jednostranná. Zákoník práce (§ 106) dává zaměstnancům práva i povinnosti:
Zaměstnanec má právo
- na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- na informace o rizicích své práce a o opatřeních na ochranu před nimi,
- odmítnout práci, o které má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví.
Zaměstnanec je povinen
- dbát podle svých možností o svou bezpečnost a zdraví i o zdraví kolegů,
- dodržovat předpisy a pokyny k BOZP,
- oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví.
Pro psychosociální rizika z toho plyne praktická věc: zaměstnanec, který čelí šikaně nebo dlouhodobému přetížení, by to měl nadřízenému nebo jiné určené osobě oznámit. A firma by mu k tomu měla dát bezpečný kanál, jinak se o problému nedozví.
Co přijde
Evropská agentura EU-OSHA zahájila kampaň Healthy Workplaces na roky 2026 až 2028, zaměřenou na duševní zdraví a prevenci psychosociálních rizik. [Práce a mzda] Evropská komise navíc chystá předpis Quality Jobs Act, jehož nejpravděpodobnější závaznou částí je výslovné zahrnutí psychosociálních rizik do povinného hodnocení rizik. Pro Česko by to znamenalo změnit to, co je dnes jen výklad obecné povinnosti, na konkrétní požadavek. Aktuality
Text vychází z uvedených veřejných zdrojů a není právním stanoviskem.
Časté otázky
Musí zaměstnavatel hodnotit psychosociální rizika?
Ano. Zákoník práce sice pojem nepoužívá, ale § 101 a 102 ukládají vyhledávat a hodnotit všechna rizika a chránit zdraví zaměstnanců, což zahrnuje i duševní zdraví. Zákon jen nepředepisuje metodu.
Jakou metodou se psychosociální rizika hodnotí?
Zákon metodu nepředepisuje. V praxi se nejčastěji používá anonymní dotazník pro zaměstnance, vyhodnocení po týmech a akční plán s termíny, který se pravidelně opakuje.
Odpovídá firma za šikanu mezi kolegy?
Ano. Zaměstnavatel objektivně odpovídá za újmu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů, i za šikanu, a to bez ohledu na to, zda ji způsobil vedoucí, nebo kolega, a i když o ní nevěděl.
